MÁME DRUHÝM POMÁHAT ZEMŘÍT NA JEJICH ŽÁDOST?
5. 5. 2008
18.10.2007
Máme druhým pomáhat zemřít na jejich žádost?
(Euthanasie, trest smrti a potrat)
Toto téma je hodně probíranou záležitostí a samozřejmě má spoustu svých pro a proti. Právě tyto tři pojmy Euthanasie, trest smrti a potrat jsou nejčastěji konzultovány, možná to bude tím, že mají tolik společného. Tolik je možná moc silné slovo, každopádně ve všech třech případech se jedná o smrt, ale ne smrt jako takovou, ale smrt nepřirozenou a požadovanou.
Já osobně mám na každý z těchto tří pojmů svůj vlastní názor, nemyslím si, že by se měly slučovat nebo se o nich rozhodovat v souvislostech. Je to těžké!!! Když člověk najde zdánlivě dostatečné množství věcí pro, zjišťuje, že nalézá i proti. Je to jako bludiště, když si myslíte, že jste našli konec, dozvíte se, že byl pouze zdánlivý. Tohle rozhodně není výjimkou.
Až si tedy přiblížíme každý z těchto pojmů, pokusíme se dojít k určitému závěru a jednoznačnému názoru. Jak již jsem řekla na začátku, ve všech případech se jedná o smrt, která nebude vyvolaná přírodou. V případě euthanasie se jedná o předčasné úmrtí, ano dalo by se to tak nazvat. Myslím si, že člověk, který je těžce nemocný, a doktoři mu nedávají žádné naděje ani šance, bude mnohem raději odpojen od přístrojů než aby své poslední dny prožil v obrovských bolestech a s pocitem, že se ztrácí z dohledu svým blízkým. Vezměme si to z pohledu jeho rodiny. Každý člověk si je vědom toho, že jednou přijde ten jeho osudový a poslední den, chce, aby nebyl zapomenut, aby v každém z jeho blízkých zůstala alespoň malá vzpomínka. Myslíte, že jeho přáním je, aby si ho lidé pamatovali jako člověka, který trpěl, nevěděl, co říká či byl jen přivázán na nemocniční posteli? Myslíte, že touží po tom, aby se vyslovilo jeho jméno a všichni si vybavovali, jak trpěl a jak strašně musel snášet své poslední dny? Domnívám se, že tohle by si nepřál asi nikdo.
Samozřejmě, že mi spousta z vás bude oponovat a říkat: „Ale, co když ten člověk zemře zbytečně, co když by měl ještě šanci?“…Ano je taková možnost, stát se to může, ale od toho jsou tu přece doktoři, kteří jsou na tolik praktikovaní, aby poznali jestli má člověk šanci nebo ne. Ano, staly se případy, že člověk zemřel a probral se na pitevním stole, to přiznávám, ale v tom případě bychom měli zakázat i například pohřby, protože, co když se ten člověk probere pod zemí? Víte je to všechno velice relativní!!! Nevím, ale myslím si, že tohle už jsou zbytečné obavy, určitě se to musí brát v úvahu, ale kvůli tomu prodlužovat životy trpícím? No nevím, s tím rozhodně nesouhlasím. Další otázkou je jestli nemocný člověk je schopen rozhodovat o své smrti. No podle mého názoru to rozhodně závisí na typu onemocnění, pokud je smrtelně nemocný člověk připraven zemřít s nádorem na mozku, těžko říci jestli o tom může rozhodovat, jestli si je vědom toho co vůbec podepisuje. Pak by bylo tedy další variantou, aby o jeho posledních dnech rozhodli příbuzní, to si myslím, že je celkem přijatelné, ale rozhodně můžete oponovat tím, že by se to dalo zneužít. Na druhou stranu co se, ale nedá? Nevím zase mi přijde, že se dělá trochu z komára velbloud. Myslím si však, že to tady stejně nehrozí. Tento návrh, myslím o euthanasii, by předložil lékař, po řádném vyhodnocení situace, kdy vlastně člověku nezbývá moc času, rodina už by se jen rozhodla jestli ano nebo ne. Mluvilo se například o tom, že by ho chtěli usmrtit, aby shrábli majetek, to je ale trochu nesmysl, vždyť by ho dříve nebo později stejně zdědili. Takže v této oblasti opět nevidím nějaký zásadní problém. Rozhodně však nemluvím o situaci, kdy je člověk po nějaké autonehodě odkázán na kolečkové křeslo nebo ztratil zrak. Ano, přiznávám, je to strašné, ale nemyslím si, že by takovému člověku, po jeho přání, měla být dána smrtelná injekce. Tomu už říkám nepřirozená smrt. Mluvím o euthanasii jako o prostředku k urychlení smrti, u které už je jisté, že se v nejbližší době dostaví, když už se ví, že člověk je nevyléčitelně nemocný.
Euthanasie má hodně společného s trestem smrti, je to vlastně stejné, ale když to řeknu trochu přehnaně, trest smrti je za trest, euthanasie ne za odměnu, ale řekněme pro úlevu člověka. Je to vlastně antonymie!!! Trest smrti by měl být udělen člověku, který vraždil, který bezcitně vraždil, obvykle pro peníze a pro spoustu dalších věcí. Lidé si myslí, že tento čin zaslouží nejvyšší trest, a to trest smrti. Jak stojí v Bibli, tedy ve Starém zákoně: „Oko za oko, zub za zub“. Zní to velice logicky i spravedlivě, ale to jak to zní nemusí platit v praxi. Chci tím říct pouze to, že podle mého názoru si nikdo nezaslouží, jen tak zemřít. Ať už ten člověk napáchal jakákoliv zla ať ublížil spoustě lidí, neměl by zemřít, pokud ho zabijeme spácháme stejný čin jako on na ostatních. Je to, ale strašně teoretické, v určitých případech si říkám, ten by si to zasloužil, na druhou stranu, si nejsem jistá jestli by tento čin byl správný. Ono totiž ještě k té Bibli, v novém zákoně už stojí psáno trošku něco jiného: „Oko za oko, zub za zub, já však pravým, abyste se zlým nejednali jako on s vámi“. Já nejsem věřící člověk, ale tento citát sem si zapamatovala na paměť a myslím si, že na tom rozhodně něco bude. Proto o tom všichni přemýšlejme!!!
Řekla jsem, že člověk by neměl zemřít jen tak, proto si možná někteří z vás budou říkat, že si tak trochu protiřečím, protože na začátku jsem říkala, že člověk by měl být odpojen od přístrojů. Myslela jsem to však pouze v situaci, kdy je jisté, že člověk nemá šanci na přežití, a že by se jen zbytečně trápil.
Další, tedy třetí záležitostí, je potrat. Nezabijeme člověka, ale zárodek z kterého má být stvořen. Je pravdou, že nikdo z nás nemá ani ponětí o tom jestli ten malý zárodek něco cítí nebo nikoliv. Sice není ještě tvorem na naší úrovni, ale něco cítit může, kdoví jestli nám bude někdy tato otázka zodpovězena. Každopádně si myslím, že potrat je velmi důležitou věcí. V určitých situacích vlastně cesta nikam jinam nevede. Jedním z případů je například, když třeba šestnáctiletá dívka otěhotní, dá se říci, že má zkažený život, nebo ne život, ale ta nejhezčí léta v podobě mládí. Zde beru, když budete oponovat stylem: „Když by nebyly potraty dávaly by si dívky větší pozor“!!!...Přiznávám, že asi máte pravdu, ale faktem je, že v určitých situacích měla dívka zdánlivě vše pod kontrolou a nešťastnou náhodou se něco zvrtlo. To by, pak znamenalo, ze strachu z těhotenství, začít se sexem až tehdy, když chci mít děti. No, tak tohle rozhodně není reálná teorie!!! Ale tak dobrá, ještě dejme tomu. Co však v případě, kdy je žena znásilněna a s aktérem otěhotní? Myslíte si, že zde také není žádný problém? Pokud ano, pak míním oponovat já, a to dost silně. Když by ženě nebyl umožněn potrat, porodila by dítě s neznámým násilníkem. Myslíte si, že by to dítě mohla milovat? Myslíte, že by se mu mohla pořádně podívat do očí? A co až se dítě začne vyptávat, kdo byl jeho tatínek? Raději nad tím nepřemýšlet. Co by si tedy ženy počaly bez potratů?
Nebo stačí i situace, kdy žena opravdu po dítěti netouží, nemá se o něj jak postarat nebo ho vyloženě nechce, kdyby nebyly potraty žena by dítě někde odložila a nestarala se o něj. To se na mě nezlobte, ale to už je lepší, když dítě vůbec neporodí!!! Navíc žena škodí potraty jen sama sobě, například rizikem, že už nikdy neotěhotní.
Všechno to má však ještě jeden větší háček. A to ten, který se skrývá pod pojmem „Náboženství“. Totiž, v našem případě křesťanství, říká, že člověk musí zemřít přirozeně, což by se v případě euthanasie rozhodně neshodovalo. Odpojení od přístrojů či injekce nějakého jedu je pro věřícího člověka, nebo by měla být, nepřijatelná. To je velikým problémem. To samé platí i v otázce antikoncepce či potratů. Myslím si, že tohle už by si měl každý z nás rozhodnout sám!!!Je to o názoru jedince. Stát jako jediný má však tu moc, rozhodnout o schválení euthanasie či ne. Když ji schválí postaví se vlastně proti Bibli a věřícím lidem, pokud neschválí nechá se jimi ovlivnit. Není to lehké rozhodnutí!!! Myslím si však, že bez ohledu na věřící lidi, by člověk neměl opouštět tento svět s bolestmi a slzami v očích, ale s úsměvem na tváři s vědomím, že odchází obklopen svými blízkými, s klidným srdcem a duší!!! Proto jsem jednoznačně pro euthanasii a doufám, že i jiní pochopí důvody, které jsem již výše uvedla. Myslím si, že každý má právo rozhodovat o své smrti stejně jako o životě. Život nám byl dán, tak nám bude dána i smrt, my si oba tyto pojmi vytváříme částečně sami a nemělo by to být jinak!!!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář